Texty
Za vodou, v Madagaskaru
Alena dne 12.12.2011
Madagaskar je velmi daleko. Je to čtvrtý největší ostrov, který leží nedaleko jižní Afriky. Z Prahy jsme v listopadu ráno odletěli do Paříže a z Paříže večer nočním letadlem do Antanariva, hlavního města Madagaskaru a potom ranním letadlem na zelený ostrov Nosy Be a tam už jsme jen dojeli auty na břeh oceánu , kde právě probíhal odliv, brodili se ke katamaránu (samozřejmě jsem si hned rozřízla o ostrou lasturu chodidlo) a odjeli do rybářského ekologického kempu.
Podzim v Praze a jeseteři
Alena dne 06.11.2011
Tak je tady zase podzim. Přes den je už zase tma, na listopad je ale teplo, jen občas poprchává. V ovzduší je cítit vlhko a tlející listí a k večeru někdy cítím i městský smog, který se snáší k chodníku. Stromy se postupně zbarvují do žluta a do červena a oranžova , žloutnou břízy a začínají ze stromů opadávat listy a pokrývají trávu a chodníky kluzkým tlejícím kobercem.
Male, Maledivy II
Alena dne 11.05.2011
Republika Maledivy je rozmístěna na atolech asi vulkanického původu nedaleko Srí Lanky a Indie. Hlavní město republiky leží na jednom ostrově a hned vedle na druhém menším ostrově je letiště. Přistávací dráha vede z jednoho konce ostrova na druhý, začíná u zátarasy na břehu moře. V letadle , kterým jsme tentokrát letěli, byla kamera umístěná na opěradle protějšího sedadla, na které cestující mohli pohodlně z křesla sledovat prostor pod a před letadlem.
Řím nebo-li prázdniny v Římě
Alena dne 03.05.2011
V Říme jsem už byla několikrát a budu-li moci, tak se tam budu vracet. Jednou jsem byla v tomto městě na dovolené, jednou na krátkém bankovním školení a teď zase na dovolené. Myslím si, že Řím je oblíbený u mnohých z nás, tedy nejen u katolíků. Četla jsem nedávno útlou knihu od Ireny Obermannové o lásce v Římě s názvem Láska jako Řím o výletě spisovatelky na konferenci do Říma. V Římě jsou místa, která člověka lehce inspirují nejen k fotografování jako mne, protože jsem tam měla vždy velmi naspěch, ale i ke psaní a ke skicování .
Origami
Alena dne 16.01.2011
Origami je japonské umění papírových skládaček. Líbí se mi japonské origami papíry připravené na skládání . Mají japonské barevné potisky. Papíry jsou buď jednobarevné nebo každá strana papíru má svou barvu. Papíry jsou lesklé nebo s různobarevnými potisky apod. Jsou přesně zastřižené do čtverce a mají různé velikosti. Kupují se obykle v sadě a bývá k nim přiložen nějaký návod na skládání, jednodušší diagram . Chtěla jsem se naučit skládat zvířata , to byl můj sen. Musím říci, že v dětství jsem si skládala některé dětské papírové skládanky, třeba papírovou lodičku nebo malířskou papírovou čepici, krabičku,vlašťovku nebo čerta.
Seattle
Alena dne 21.11.2010
Přiletěli jsme do Seattlu po dlouhém letu v noci po půl noci. Do New Yorku jsme letěli s ČSA a v N.Y. jsme čekali v salónku několik hodin na další spoj. V salónku byla klimatizace a zima. Po příletu do Seattlu jsme se ocitli v prázdné letištní hale . Vyzvedli jsme si předem objednané auto v půjčovně . Dostali jsme jiné větší s SPZ z Hawaie, a vyrazili do města. Celou dobu se nás potom místní ptali, jak jsme se přes oceán k nim s tím autem dostali. Mají také smysl pro humor. Tma, únava, pusto, občas projelo kolem nás nějaké auto. Vyrazili jsme bohužel směrem na trajekt.
Byla jsem se podívat na mineralogické burze
Alena dne 13.09.2010
Byla jsem se podívat na mineralogické burze. Těšila jsem se na ten sychravý podzimní víkend dlouho, skoro celý půlrok. Koná se v Praze na podzim. Burzu pořádá mineralogické oddělení národního muzea, a také se jí účastní. V posledních letech je burza v budově menzy VŠE v Praze. Burzy se účastní i někteří prodávající či vyměňující ze zahraničí. Na jedné burze prodával nějaký Rus dokonce vyřezávané figurky z mamutích kostí. Ptala jsem se ho na to, co by se zeptal každý středoevropan.
Sbírky
Alena dne 13.09.2010
Celý život věci shromažďuju. Nevím, po kom to mám. Můj otec měl prý strýce, který se dožil vysokého věku, a nic nevyhodil. S postupujícím věkem to s ním bylo čím dál horší. Mám se na co těšit.
Hovory s psychiatrem
Alena dne 13.09.2010
Jednou v noci jsem uklouzla v předsíni našeho bytu na dlaždičkách a když jsem ležela a litovala se, tak manžel do mne strkal nohou, buď si myslel, že jsem omdlela nebo že jsem opilá a válím se tu na dlažkách, neptala jsem se. Začala jsem se potom litovat před lékařkou, ke které jsem šla pro jistotu na rtg. S podezřením na epilepsii, a od té doby chodím pravidelně k psychiatrovi, kterého mi paní neuroložka vybrala. Jsou to takové tři roky.
Polední přestávka ve smíchovském parku
Alena dne 13.09.2010
Někdy posedávám o polední přestávce na lavičce v parku. Hřeju se tam a trochu opaluju. Se mnou tam sedí spoustu zajímavých lidí ze Smíchova. Obědvám, jím chleba a šunku, sýr nebo nějakou zeleninu či ovoce a pozoruju okolí. Dívám se na sochu významného muže národa a uprostřed parku jemně stříká kulatá fontána. Kolem fontány je vydlážděný prostor pro procházející občany a hned vedle je udržovaný trávník a záhony lemující fontánu. U fontány poskakují holubi, vrány, pobíhají děti a psi a sedí bezdomovci. Ženy na lavičkách pozorují svoje děti. Park je ohraničen plotem a za ním na chodníku jsou další lavičky. Na nich posedávají místní Romové. Hned za nimi je cukrárna a u cukrárny placené parkoviště. Parkoviště hlídá hlídač, sedí na režisérské stoličce a vybírá poplatky.


Kategorie 

