Krátký výlet do obce Močovice 2021

v kategorii Texty dne 14.08.2021

Minulou sobotu jsme se vraceli z výletu z chalupy do nedaleké Čáslavi na trh a těsně před odbočkou do obce Močovice jsme se rozhodli, že tentokrát projedeme obcí Močovice, ve které má dům a žije náš známý. Na domě má už prý novou omítku, tak jsme se chtěli v rámci naší cesty jen tak podívat, jaká ta omítka vlastně je. Odbočka je hned za Čáslaví a jede se kolem obrovské skládky odpadu. Jedeme-li od Prahy, tak skládka zakrývá věž na kostele sv. Petra a Pavla na Kostelním náměstí. Škoda. Z Čáslavi na chalupu se jede nejdříve kolem rybníka pod Starým Městem Podměstského rybníka a potom kolem rybníka na konci města nazvaného Zemánek, který je u sportovního areálu. Ten druhý rybník Zemánek je mnohem menší a obvykle u hráze kvetou kosatce.

Obcí jsme projeli za několik minut. Omítku domku jsme zahlédli. Říkali jsme si, že domy a zahrady, kolem kterých jsme jeli, jsou opravené, udržované a teď právě kvetoucí. Obec má krásnou mateřskou školku s vyzdobenými okny, věžový vodojem, památní usedlost č. 3, což je pamětihodnost vesnice, Obecní úřad, hřbitov, knihovnu, sokolovnu, pomník padlým, Kapli Navštívení Panny Marie, obchod a pohostinství, hřiště atd. Obcí vede říčka Klejnárka a přes ni most. V obci jsou dva rybníky.

Zjistila jsem si několik zajímavostí:

Obec Močovice, Motschowitz, je v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se konkrétně ve vzdálenosti 3 km východně od města Čáslav. Žije zde nyní 413 obyvatel. Nadmořská výška obce je 242 m n. m. a její rozloha 4,9 km².

Obec leží v údolí říčky Klejnárky. V okolí se nachází rozsáhlé nivní půdy, spraše a sprašové hlíny. Kolem údolí jsou mohutné vrstvy spodní hlíny diluviální a vrchní aluviální. Na rozhraní obou, asi 3 m pod povrchem, je štěrkový nános.

Jméno Močovice je odvozené buď od slova močidla, tedy místa, kde se namáčelo prádlo v říčce nebo Močovice neboli ves lidí Močových. Toto osobní jméno bylo obměnou německého jména Motz, které vzniklo ze jména Matz, které bylo lichotivým tvarem ke jménu Mathias (Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl III., Praha 1951).

Původní osada vznikla na území neolitického sídliště. Údolí bylo osídleno již v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Svědčí o tom vykopávky.

Po příchodu Slovanů v 5. až 6. století měla osada přibližně současnou polohu. Žil zde kmen Zlíčanů. Později osada patřila pod knížectví Slavníkovská a po roce 995 byla Přemyslovská. Následně ves spadala ke klášteru v Sedlci, avšak v r. 1364 ji Karel IV. povolil prodat křížovnickému řádu v Drobovicích. Později ves spadala pod panství tupadelské a žlebské.

  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324.
  • Ve 14. století byl v obci poplužní dvůr, mlýn a hospoda. Byly zakládány vinice a rybníky.
  • Od roku 1584 v obci působil učitel, který však neučil ve škole, založené až v 18. století, ale učil po domácnostech.
  • V 17. století byl v obci a jejím okolí rozšířen chov koní a obchod s nimi.
  • V r. 1639 obec vypálili během svého tažení Švédové.
  • V r. 1680 zemřela desetina obyvatel na hladomor.
  • V 18. století vznikla škola.
  • Roku 1717 byl postaven panský špýchar.
  • V r. 1770 bylo provedeno číslování domů, obec měla 36 čísel.
  • Roku 1771 obci postihla morová epidemie, při které zemřela čtvrtina obyvatel.
  • Roku 1781 byla přestavěna vyhořelá panská sýpka na evangelický kostel.
  • Větší rozvoj obce přišel až na přelomu 19. a 20. století: roku 1830 stavba silnice do Čáslavi, 1837, stavba silnice na Kluky, 1840 byl postaven dřevěný most na silnici do Čáslavi, 1851 byla vystavěna kaple na návsi, 1865 byla zakoupena hasičská stříkačka, 1867 byla postavena akciová olejna, která zanikla r. 1871, 1870 byl založen rolnický cukrovar. Díky špatnému technickému vedení došlo ke krachu a cukrovar zakoupila v dražbě roku 1875 berlínská firma Leuchtenberger Zelle a Company. Od ní ještě téhož roku Frant. Wiesner z Chrudimi. Světová hospodářská krize způsobila uzavření cukrovaru v r. 1929, 1878 postavena váha za mostem k cukrovaru, 1879 postaven kamenný klenutý most na silnici k Žakům,1886 založen hasičský spolek, 1891 byla pastouška přestavěna na obecní úřad.
  • V r. 1843 měla obec 49 čísel a 369 obyvatel.
  • V roce 1900 již v obci žilo 78 domů a 663 obyvatel.
  • Obec měla dvoutřídní školu se 151 žáky a v r. 1930 pak 121 domů se 717 obyvateli.
  • 1905, postaven betonový most na silnici do Čáslavi, první na Čáslavsku.
  • 1905 byl založen SOKOL se 33 členy
  • 1906, založena kruhová cihelna, komín bývalé cihelny z roku 1906 se nedochoval, protože byl zbořen.
  • 1909, vznikla strojírna za mostem k Žakům

V r. 1914 a v letech následujících odešlo do války celkem 127 mužů. Pro odpor vůči 1. světové válce byl r. 1915 v Jageru zastřelen močovický rodák Ludvík Mráz.

  • 1918, zavedena elektřina do obce
  • 1919, dokončena dlažba na návsi
  • 1921, zřízen hudební sbor
  • 1923 byla dostavěna sokolovna

Sokolovna byla slavnostně otevřena dne 29. července 1923. Na štítě budovy se nacházel znak sokola s rozepjatými křídly a Hradčan (zachováno dosud). Pod znakem byl balkon nad hlavním vchodem. Po stranách balkonu byl nápis „Paže tuž – vlasti služ“. Nad první polovinou nápisu je plastika muže ve cvičebním úboru Sokola , nad druhou polovinou nápisu je plastika Matky vlasti, dosud zachováno. Sokolovna byla ohraničena zdí. Na dvoře sokolovny bylo hřiště, kde se hrál volejbal a také divadlo pod širým nebem

Uvnitř byl sál a jeviště, za jevištěm kulisárna a šatna. Místní ochotníci, vesměs Sokolové, hráli divadlo a pořádali různé besídky, po válce sem zajíždělo i Vesnické divadlo. V sále se cvičilo, ale také se v něm konaly taneční zábavy. Za války byla sokolovna uzavřena a nesměla se používat k žádným sportovním ani kulturním akcím. V padesátých létech byla používána jako sýpka, uskladňovalo se zde obilí. V roce 1959-60 byla sokolovna přestavěna. Provedlo se zde i několik stavebních úprav, např. byla zbourána zeď, odbourán balkon a upraven hlavní vstup. K boční stěně se přistavěla ještě jedna menší budova a celý sál se zvětšil o prostor jeviště, které bylo zrušeno. Na oblouku nad jevištěm byly znaky všech zemí Československa, uprostřed znak Sokola, vedle jeviště štuková výzdoba hlavy Múzy divadla a hudby. Mezi okny byly mezi štukovou výzdobu umístěny busty Smetany, Dvořáka, Havlíčka, Tyrše a Fúgnera. Bohatá štuková výzdoba a plastiky byly otlučeny. Část bust byla objevena při rekonstrukci v r. 2011. Zhotovitelem plastik byl sochař Václav Amort (1891 – 1967). V listopadu 2010 od Sokola získala darem sokolovnu obec Močovice a v témže roce začaly přípravy na novou rekonstrukci. V r. 2011 obec získala dotaci na rekonstrukci sokolovny. Práce byly ukončeny v srpnu 2011 a 8. října 2011 byla rekonstruovaná sokolovna představena občanům.

  • 1923, postaven pomník padlým od sochaře Borovičky
  • 1923, prokopán kopec k Čáslavi
  • 1926, vydlážděna silnice ke Klukům
  • V obci Močovice (717 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Močovicích, holič, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, stáčírna lahvového piva, 16 rolníků, řezník, 2 sedláři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnic

Za 2. světové války zahynuli v koncentračních táborech Alois Stehlík, velitel hasičského sboru, dále Karel Růt, Josef Vyskočil a celá rodina Geigrova.

  • Dne 5. 5 1945 byl ustaven místní národní výbor.
  • Dne 9. 5. 1945 přijela první jednotka Rudé armády.
     

Název vesnice v  písemných záznamech:

  • V Sedleckém archivu z roku 1397 je možné nalézt tuto větu:
    possessio fortalicii in Maleschow et villae Moczowitcz (tedy něco jako panství na Malešově a obci Močovice)
  • V záznamech Třeboňského archívu z r. 1448 se lze dočíst:
    Jan z Moczowitz vpadl do Prahy
  • V Zemských Deskách z roku 1545 stojí tato informace:
    Pr. Lukavecký z Lukavce dědictví své w Mocziowiczych dvuor Anthossowsky prodal
  • A konečně Berní Rula z roku 1654 píše, kde vesnici najdete:
    Moczowicze – panstwi Tupadla w kraji Czaslawskem
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...
Tisknout
RSS 2.0

Background