Kralice nad Oslavou

v kategorii Texty dne 03.10.2019

Kralická  tvrz

Kralice vznikly v 11. století na křižovatce dvou starých zemských stezek. Až do 19. století nesly název Králice. Za své jméno vděčí ozbrojené družině, která měla v tomto kraji střežit zájmy krále Vratislava II.(1061 – 1092). Patrně výsluhou toto území získal rod Kralických. První, kdo se psal po Kralicích byl Mikuláš I. (potomek Víta z Pucova). Mezi roky 1349 – 1379 vybudovali Kraličtí na návrší severně od kostela kamennou tvrz, své rodové sídlo. Hlavní přestavba tvrze byla provedena na konci první poloviny 16. století Jindřichem Kralickým z Kralic, který ke gotickému stavení přistavěl tři renesanční křídla. Renesanční zámeček Jindřich později prodal svému synovci Janu st. ze Žerotína, sídlícím v Náměšti na zámku. Jan st. ze Žerotína zajistil přestěhování tiskárny jednoty bratrské z nedalekých Ivančic, kde ji v roce 1562 založil biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav, do Kralic na tvrz. Na tvrzi byla v té době umístěna i knihařská dílna, rozsáhlá vědecká knihovna, sloužící překladatelům bible z původních jazyků do češtiny. Za 42 let působení tiskárny v Kralicích bylo vytištěné přes 70 titulů knih, kdy za vrchol je pokládána šestidílná Bible česká, později zvaná kralická. Po bělohorské bitvě v polovině prosince 1620 při přepadení Kralic oddílem plenící císařské armády byla napadena i tvrz. Ve třicetileté válce byla kralická tvrz vypálená. V roce 1956 na místě zaniklé tvrze byly zahájeny archeologické výzkumy dr. Vlastou Fialovou s vynikajícími objevy zbytků původní stavby, mincí, předmětů každodenního života, ale především památky z bratrské tiskárny. Mimo jiné bylo objeveno přes 4000 literek, ozdobných prvků, pracovních nástrojů, knižního kování a spon, které prokázaly existenci tiskařské dílny v Kralicích.

Kostel sv. Martina

Nejstarší budovou v Kralicích je kostel sv. Martina, vlastně jeho dnešní sakristie, původně samostatný předrománský kostelík z konce 11. století (1210), k němuž byla o 200 let později dostavěna loď s presbyteriem a věží. Byl vystavěn z lomového kamene. Okolo r. 1300 byl vyzdoben nástěnnými malbami, které tvoří přechod mezi byzantsko-románskými freskami a malbou gotickou. Zachovaly se malby pouze na závěru presbytáře, a to, vyjma části pašijového výjevu na východní zdi, korunování Panny Marie a obraz sv. Martina dělícího se o plášť s žebrákem. 
V písemných pramenech je doložen teprve r. 1345. Jinak o stavbě zprávy mlčí. Za reformace se stala svatyně bratrským sborem, po rekatolizace fara zanikla.

Památník Bible kralické

V sousedství kralické tvrze, kde se nalézala tiskárna českých bratří, byl v letech 1967 – 1969 postaven Památník Bible kralické. Stalo se tak na základě urbanistického a architektonického návrhu Bohuslava Fuchse.
V současnosti je v památníku uchováno přes čtyři tisíce původních tiskařských typů, kovových literek, mezernic, ozdůbek a tiskařského nářadí. V expozici nechybí ani funkční tiskařský lis. V památníku je možné shlédnout i další exponáty nalezené při archeologickém průzkumu kralické tvrze. Jedná se především o 35 kusů stříbrných tolarů z let 1534 – 1595, gotické kachle s motivy zmrtvýchvstání a fragment s podobiznou paní Judity – první choti rytíře Jindřicha Kralického.

Pomník knihy

V Kralicích  Alois Kunovský s Janem Pospíšilem usilovali o vybudování Pomníku tvůrcům, překladatelům a tiskařům Bible v Kralicích. Základní kámen byl položen 5. září 1909. Pomník měl být vybudován podle návrhu vynikajícího sochaře, rodáka z Nového Města na Moravě, Jana Štursy (model je uložen v Památníku). Měl představovat českého bratra prchajícího z vlasti a držícího v pravici kralickou bibli. Nedostatek finančních prostředků a vypuknutí první světové války oddálilo splnění tohoto úkolu. Byl to až Muzejní spolek pro uchování bratrských památek a tiskařů se sídlem v Kralicích, 6. září 1936 pomník odhalil. Je to otevřená kniha z mědi na obětním stole s nápisem „Bůh láska jest“. Po straně je 16 jmen tvůrců, překladatelů a tiskařů bible.

Historie v číslech

• 1100, srpen – Založena prvá část kostela jako polokruhová románská apsida v rozměru 4,40 x 2,85 m. Jde o nejstarší památku svého typu na Moravě.
• 1200, únor – Pravděpodobný vznik první dřevěné tvrze, později kamenné, v Kralicích.
• 1578, únor – Bratrská tiskárna převezena z Ivančic do Kralic.
• 1579, březen – Vydán I. díl Kralické bible (5 knih Mojžíšových).
• 1580, březen – Vydán II. díl Kralické bible (Knihy historické od Josue až po Ester). 1580, září – První škola (bratrská) na tvrzi v Kralicích. Navštěvována i dětmi z okolních obcí. Zrušena po roce 1616.
• 1581, březen – Vydán III. díl Kralické bible (Knihy poučné a básnické – Job až po píseň Šalamounovu). 1587, březen – Vydán IV. díl Kralické bible (Kniha proroků).
• 1588, březen – Vydán V. díl Kralické bible (Knihy apokryfické či podvržené).
• 1594, březen – Vydán VI. díl Kralické bible (Nový zákon). 1596, 8. březen – V Kralicích umírá nejslavnější bratrský knihtiskař Zachariáš Solín.
• 1622, únor – Návštěva J. A. Komenského, odjíždí až v říjnu.
• 1622, březen – Bratrská tiskárna odvezena Václavem Elanem do Náměště. 1626, srpen – Druhá návštěva J. A. Komenského v Kralicích.
• 1628, 9. říjen – Kralická knihovna odstěhována v 19 truhlách, 2 sudech a 5 almarách Tobiášem Titusem do Vratislavi.
• 1643, červen – Tvrz v Kralicích zničena Švédy.