Dubnový výlet do Mariánek

v kategorii Texty dne 27.06.2023

Byl to první výlet nás spolužaček mimo Prahu za posledních odhadem 45 let. Došlo k tomu tak, že se spolužáci ozvali, že nehodlají přijet na sraz po pěti letech do Prahy, a že vlastně vůbec nehodlají přijet na nějaký sraz v Praze v dohledné době. Omlouvá je podle mne pouze to, že jsme všichni bydlištěm v celé ČR  a nikoliv jen v Praze a okolí. Tak jsme se my spolužačky sešly a prodiskutovaly nastalou situaci a domluvily se, že zkusíme pozvat spolužáky na podzimní sraz a v mezidobí zajedeme k jedné spolužačce, která žije nedaleko Mariánek v době, kdy tam druhá spolužačka bude na lázeňském pobytu. 

Tak jsme vyjely na víkend do Mariánek. Docela jsme se těšily. Naplánovaly jsme si ještě malý výlet do Karlových Varů, protože v nich byly hrnčířské trhy a zahájení sezóny. Kdyby nám zbyl ještě nějaký čas, tak jsme se chtěly zastavit cestou zpět na hradu Loket. Nezbyl. Já jsem ještě uvažovala o návštěvě Chebu a případně Selbu. Na to vše jsme ale měly málo času a tak jsme si musely vybrat. 

Z Prahy jsme vyrazily ve třech rychlíkem ČD s tím, že nás spolužačka vyzvedne na nádraží v Mariánkách. Jedna z nás už byla ve městě na léčení a další, že přijede druhý den brzy ráno, aby ona vše stihla doma a také stihla se s námi sejít. Tak se také stalo. Moc dívek nás v kruhu nebylo, tudíž pouze dvě z nás chyběly.

V Mariánkách bylo krásné slunečné jarní počasí. Stromy na hlavní třídě kvetly a okolní zahrady byly plné různobarevných květů.  Připadaly mi opravdu krásné a upravené. Dosud jsem v Mariánkách byla hlavně v zimě. Na jaře jsou Mariánky ale opravdu krásné.

Po příjezdu jsme vyrazily k místním minerálním pramenům.  Spolužačka měla v kufru dostatečnou zásobu pet lahví, abychom si některé z nich mohly naplnit a vzít sebou a postupně je ochutnat. 

Ve městě vyvěrá 40 pramenů a v nejbližším okolí kolem stovky. Jsou zde například prameny Křížový, Karolinin, Rudolfův, Ferdinandův, Lesní, Ambrožův a Prelátův v přírodním parku Prelát. V celkem krátké době se nám podařilo naplnit pet láhve a také je ochutnat. Nebyly jsme u všech pramenů ale zvládly jsme jich hodně.

Lázně vznikly počátkem 19. století. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. V prostoru kolonády jsou obchody a kavárny, konají se zde mnohé akce ve městě nebo se zde alespoň zahajují.  Já jsem zde byla několikrát na vánočních trzích, které doprovázela různá vystoupení na podiu. 

Před kolonádou byla postavena moderní tzv. zpívající fontána. Před zahájením lázeňské sezony je také slavnostně zahájen provoz této fontány. Je to mezi místními a turisty oblíbené romantické představení synchronizace tryskající vody a hudby. Tryskání vody ve fontáně sledovalo s námi mnoho turistů a místních. Někteří seděli u kavárenských stolků. Příjemná atmosféra.

Lázně jsou zapsány jako památka UNESCO v rámci evropských lázeňských měst. 

Spolužačka byla ubytována v hotelu Hvězda neboli lázeňský komplex Ensana Hvězda – Imperiál Health Spa.  Komplex hotelu tvoří ty nejkrásnější budovy ve městě – Hvězda, Imperiál a Neapol. Hotely jsou propojené vnitřním koridorem. Budovy byly postaveny v roce 1905. V budovách je 237 pokojů a apartmánů, které jsou rozděleny do tří cenových kategorií – Neapol základní, Imperiál střední a Hvězda nejvyšší cenová úroveň. Hotel Hvězda se nachází v docházkové vzdálenosti od slavné kolonády v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie na Goethově náměstí. 

Tento komplex tří budov je propojen vyhřívanou chodbou s lázeňskými hotely Ensana Centrální Lázně – Maria Spa Health Spa Hotel a Ensana Nové Lázně Health Spa Hotel tak, aby hosté mohli pohodlně využít bezplatného přístupu do moderního fitness centra nebo komplexu římských lázní apod.  Prostředí areálu je novorenesanční.  V areálu jsou restaurace Franz Josef a Sissi s originálním interiérem. Je zde také aqua wellness centrum s bazénem, saunou, vířivkou, solnou jeskyní. Pořádají se zde výstavy. Všimla jsem si, že je zde i pobočka Asklepionu, jsou zde poskytovány i terapeutické a kosmetické procedury.  V hotelu jsme se samozřejmě byly také podívat. Lákala nás hlavně návštěva  propojovací chodby. 

Spolužačka byla ubytována v pokoji s balkonem s výhledem na město. Balkon rámovaly obrovité sochy. Pod okny kvetly magnolie. Každý den prý chodí do hotelového bazénu, který je největší mezi hotelovými bazény v Mariánkách. U bazénu bylo vidět přes prosklenou stěnu také vířivku. Samozřejmě, že jsme si prošly spojovací chodbu. Rozdíly v terénu překonává chodba četnými schodišti a výtahy. Zašly jsme si na kávu a dortík do místní cukrárny provozované v rakouském stylu. Vešly jsme do areálu v hotelu Hvězda nad kolonádou a vyšly po půlhodinovém průchodu spojovací chodbou v budově Casino ve spodní části náměstí. Pěkné. 

Líbí se mi park v centru města a jeho novější úprava kolem vodního toku. V sobotu se zde konal nevelký trh, prodávaly se zde ruční výrobky všeho druhu, ovoce, zelenina, potraviny atd. Naše podpora stánkařů byla samozřejmě nutná.

Po krátké vstupní prohlídce města jsme se jely ubytovat do domu spolužačky.  Dům po renovaci je nad golfovým hřištěm nad Mariánskými Lázněmi. V zimě vedou za domem běžkařské trasy.  Měly jsme každá vlastní pokoj a čekal nás již připravený středomořský oběd. Podávaly se rolky s mletým masem s oblohou a salátem. Já jsem byla ubytovaná v pokoji s balkonem s výhledem do ulice a na vedlejší domy a jejich zahrady. Pokoj je zařízený přírodním dřevěným nábytkem ze začátku minulého století. Je v něm sedací souprava pod střešním oknem, dvě pohodlná čalouněná křesla, dřevěné přírodní skříně v rustikálním slohu, masivní dřevěný noční stolek, stolní lampička, a na stěnách visí starší obrazy v dekorativních rámech. Na stole a stolku jsou krajkové ubrusy a po místnosti má spolužačka různě umístěné dekorace doplňující styl místnosti ze své sbírky užitých uměleckých předmětů a na podlaze tkaný koberec. Pamatuju si na dobu, kdy jsme spolu jezdily za hranici do Německa nakupovat na blešáku a do růžných antikvariátů a bazarů. Několik věcí z té doby mám stále ještě na chalupě.  Potom jsme začaly jezdit za hranice do Selbu a rozšířily své sbírky porcelánu a skla v místních továrních prodejnách. 

Dům před nějakou dobou prodělal rekonstrukci. Prohlédly jsme si dům a udržovanou zahradu a po obědě jsme vrátily se zpátky do města vyzvednout spolužačku v hotelu po procedurách a strávit také s ní volné chvíle ve městě. Samozřejmě jsme hodně vzpomínaly na léta společná a minulá. Bavily jsme se tím, že jsme se snažily na fotkách poznat spolužáky a spolužačky, které jsme již dlouho neviděly. Vyprávěly jsme si o tom, co jsme dělaly, co děláme a co hodláme dělat v tomto roce, čím se bavíme a v tomto duchu. Většinou jsme si povídaly také o rodině, chatách a chalupách a zahradách. Zmínily jsme i naše výlety po Česku a do zahraničí, prodiskutovaly situaci v Evropě a ve světě, sdílely názory na ekonomický vývoj u nás doma. Já jsem v tomto ohledu optimistka a říkám, že je nám dobře a podle mne dosud nejlépe v dějinách lidstva a určitě bude ještě lépe. Poznamenaly jsme ale svorně, že takovýto vývoj začátkem tohoto století v podobě Covidu – 19 a války na Ukrajině jsme rozhodně nečekaly. 

V době naší návštěvy v Mariánkách probíhala dlouho připravovaná a očekávaná korunovace krále Karla III. a jeho manželky v Londýně.  Během oběda jsem sledovala přenos korunovace v TV, abych zjistila, jak takováto tradiční královská korunovace bude probíhat v 21. století. Předchozí byla v roce 1953. TV přenášela korunovaci po celý den. Karlovi při korunovaci podávali různé historické korunovační předměty a zase mu je po chvíli odebírali. Koruna střídala korunu a všechny tyto předměty byly dost těžké.Hodně se o nich psalo v novinách. Králi vrstvili na tělo jeden oděv za druhým. Dlouhé šaty královny byl ušité jako klasické  z jemně vyšitého bílého hedvábí. Prohlížela jsem si královskou rodinu a pozvané světové panovníky, politiky a významné občany Anglie. Myslím si, že to hlavní z obřadu jsem při obědě viděla a že to bylo pro mne dostatečné. Zajímavá je ovšem také jízda městem v mohutném pozlaceném kočáře. Tu jsem viděla jen záběr vešer v TV ve zprávách. 

U domu si nechala spolužačka s manželem nově přistavět obytnou prosklenou terasu s automatickým ovládáním různých panelů na zastínění a větrání. Spolužačka v ní kromě sedací soupravy a stolků předpěstovávala v době našeho pobytu muškáty v truhlících. Všimla jsem si, že do skleníku zaletěl malý ptáček a nemohl najít cestu ven. Byl asi vystrašený a tak jsme mu otevřely více prostor, aby rychleji nalezl cestu ze skleněné klece. 

Musím přiznat, že na hlavní třídě v Mariánkách mám jeden oblíbený obchod s koženým zbožím. Mám odsud kabelky, peněženky, pásky, rukavice, vše překrásně zpracované.  Bohužel, jsem se k nim v jejich otevírací době nedostala, i když jsem chtěla, přišla jsem pozdě a bylo už zavřeno. S lítostí jsem si prohlédla alespoň zboží vystavené ve výloze. Měli tam vystavený hezký barevný ruksak.

Druhý den, když přijela další spolužačka, jsme vyrazily 2 auty do Karlových Varů na zahájení letní lázeňské sezóny a na hrnčířské trhy. Počasí bylo krásné, trhy byly plné nakupujících. Letos se zde prodával hlavně porcelán Thun. Byla zde připravená pro zájemce i výstava stolování s porcelánem Thun. Nabídka byla celkem pestrá za solidní ceny. 

Centrum lázní je krásně opravené, rozprostírá se v údolíčku a po obou stranách promenády jsou postavené jako by na sobě barevné domy a vily. Jeden dům hezčí než druhý. Obchody, kolonády, altány, prameny, kavárny a restaurace. Před otevřením po rekonstrukci byly Karlovy lázně.

Kolonády: Mlýnská, Sadová, Vřídelní, Tržní, Zámecká, Altán pramene Svoboda a Altán Aloise Kleina.

Prameny: Vřídlo, Karel IV., Zámecký dolní, Zámecký horní, Tržní, Mlýnský, Rusalka, kníže Václav I., kníže Václav II., Libuše, Skalní, Svoboda, Sadový, Štěpánka, Hadí.

Prameny vyvěrají z hloubky až 2500 metrů pod povrchem země a obsahují veškeré minerály. Obdivovala jsem architekturu, zahrady, jezírka, kavárny a obchůdky se sklem, módou, suvenýry, kolonády a altány, opravený hotel Thermal. Koupily jsme si teplé lázeňské oplatky. Nejraději mám ty s cukrem a skořicí. 

Vždy, když jsem byla ve Varech, tak jsem se šla alespoň na chvíli projít do centra města. Zašla jsem vždy do obchodu Moser a obdivovala vystavené sklo. Obvykle jsem tam něco hezkého menšího pro sebe objevila a koupila. Jednou jsem si prohlížela uvnitř obchodu vystavené výrobky a sledovala jsem při tom, jak nakupuje nějaký ruský turista. Nakupoval skleněný zlacený servis v ceně cca kolem milionu korun a domlouval dopravu. Vše konzultoval s manželkou přes mobil. Co jsem si tenkrát koupila už přesně nevím. Myslím si ale, že to byl skleněný svícen nebo jiná obdobná drobnost za mnohem méně. Jedna drobnost ke druhé a časem jsem si vytvořila docela slušnou sbírku skla od firmy Moser. 

Vlastně jsem viděla zde  i letiště, které bylo vyhlášeno stavbou roku. Je malé, moderní a hezké. Bohužel jsem ve Varech vždy na velmi krátkou dobu, obvykle na jeden den. Ráda bych se tady někdy ubytovala v nějakém místním hezkém hotelu na pár dní a dopřála si trochu té lázeňské atmosféry za pobytu. 

Nic dalšího už jsme nestihly. Uvařily jsme si ještě před odjezdem kávu, vyzvedly si zavazadla a odjely na nádraží. 

V Praze jsem jen přestoupila na další vlak ČD a odjela ještě ten samý večer do nedaleké Čáslavi. Porovnávala jsem v duchu města. 

 I v Čáslavi byl ještě donedávna jeden zajímavý bazar nedaleko nádraží, hned přes ulici, kam jsem ráda pravidelně chodila nakupovat. Pro mne byl zajímavý také tím, že majitelka nakupovala své zboží v Německu. Zjistila jsem to, když jsem uviděla, že v bazaru prodávají například porcelán, sklo a další zboží, které mám na chalupě, protože jsme si je buď matka nebo já koupily před lety  v Německu.  

A ve městě se konají i moc pěkné sobotní trhy na náměstí Jana Žižky z Trocnova, kam jezdíme čas od času si nakoupit místní produkty. Trhy jsou i v týdnu. K jaru je na trhu ke koupi nepřeberné množství květin, sazenic, stromků a keřů všech možných druhů. Veškeré zboží je rozložené na ploše námětí před stánky. Paráda. Ráda si tyto trhy fotím, protože náměstí pestrobarevně rozkvete, vypadá úchvatně a je také hojně navštěvované místními. 

Na náměstí je také nově zrenovovaná fontána, hezký park v rohu náměstí s květinovými dekorativními záhony, v zimě mnou obdivovaný vyřezávaný dřevěný Betlém, potom také známý kostel sv. Petra a Pavla, Dusíkovo divadlo, Otakarova věž, kino M. Formana, vila rodiny Formanových a nově ulice Formana, synagoga a židovský hřbitov. V posledních letech jsou opraveny téměř veškeré fasády domů na náměstí a uvedeny do původního stavu. Náměstí tak „prokouklo“ a je krásné. Pod centrem jsou dva rybníky, kolem kterých jezdíme na chalupu. Je to nejdříve Podměstský rybník, zajímavé staré městské hradby, Žižkova brána a potom rybník Zemánek u lesoparku Vodranty. Vždy se těším, až v tom druhém nacházejícím se u místního stadionu vykvetou u břehu irisy. A letos opravdu krásně kvetly. 

Nedaleko Čáslavi jsou dvě velká známá zahradnictví, která nabízí široký sortiment květin, stromků, keřů, zahradních dekorací apod. Ve městě z druhé strany je jedno zajímavé muzeum zemědělské techniky, ve kterém jsou v několika hangárech vystavené zemědělské historické stroje. Pro mne bylo zajímavé například stát u zkorodovaného kombajnu ruské výroby obřích rozměrů. 

Při vjezdu do Čáslavi směrem od zahradnictví je v parku umístěna přenádherná rozpadající se Pickova vila, která by si podle mne konečně zasloužila rekonstrukci. Vila podnikatele a mecenáše Emila Picka byla postavena v letech 1928–1929 ve stylu art deco podle návrhu významného českého architekta Bohumíra Kozáka, který je autorem řady realizací po celé republice. Později si Emil Pick nechal vybudovat další vilu v Praze, která je rovněž označována Pickova vila.  Protože byl Emil Pick židovského původu, byla vila a jeho továrna zabrána a po dobu 2. světové války ve vile sídlili okupační správci. Po 2. světové válce sloužila jako mateřská škola a jesle. Po roce 1990 byla prodána soukromému majiteli a v roce 2007 její přestavbou byla vila bohužel zcela znehodnocena.

Po nevhodné a nedokončené přestavbě vila chátrala a zahrada zarůstala, až se vila v roce 2011 ocitla ve dražbě, která však skončila neúspěšně.

Vila se nachází na poměrně rozsáhlém pozemku (4385 m²), na severozápadě je pozemek ohraničen říčkou Brslenkou, za říčkou se rozkládá původní areál Pickovy továrny Kosmos.

Přes veškerý smutný válečný a poválečný osud této vily by podle mého názoru stálo za to vilu zásadní rekonstrukcí vrátit do původního stavu a využívat jí ve prospěch obyvatel Čáslavi. Možná za pomoci městského úřadu vyhlásit veřejnou sbírku mezi obyvateli a místními firmami na její opravu.