Basilej

v kategorii Texty dne 16.10.2024

Název letiště v Basileji je EuroAirport Basel Mulhouse Freiburg, je vybudované na území Francie a má dva hraniční přechody, a to do Švýcarska a do Francie. Do Basileje jsme letěli z Prahy nejdříve do Amsterdamu a z Amsterdamu do Basileje. Cesta zpět byla v opačném sledu. Piloti všech letadel se velmi dobře vypořádávali se zpožděními letu.

Město se nachází na severozápadě Švýcarska, uprostřed pohraniční oblasti trojzemí, nazývané Dreiländereck, a nachází se na obou březích Rýna. Žije zde přibližně 174 tisíc obyvatel. Město je plné staré i moderní architektury. Krásné je staré centrum města. Středobodem města je katedrála Münster, postavená v románsko-gotickém stylu a vysvěcená v roce 1019. Uvnitř katedrály je mramorová hrobka Erasma Rotterdamského, který tu byl v roce 1536 pohřben. Centrálním náměstím Basileje je Marktplatz, kde se pravidelně každou neděli konají zeleninové a květinové trhy. Při naší návštěvě v letošním říjnu nabízelo několik stánků houby a jídlo z hub. Náměstí dominuje stará radnice Basler Rathaus z 16. století, dnešní sídlo vlády celého kantonu. Jednou z nejoblíbenějších atrakcí města je Tinguelyho fontána, stojící v místech bývalého městského divadla. Rozsáhlý bazén fontány zdobí řada pohyblivých soch od Jeana Tinguelyho . V Basileji je na břehu Rýna muzeum, které je věnováno životu a tvorbě tohoto umělce, které bylo otevřeno 30. září 1996. Budovu navrhl architekt Mario Botta. Jeana Tinguelyho byl švýcarský sochař, malíř a kreslíř, představitel kinetického umění. Patřil ke skupině tzv. nových realistů, kteří vycházeli z dadaismu. Symbolem města je vstupní brána Spalentor, která je spolu s dalšími dvěma branami St. Johanns-Tor a St. Albantor pozůstatkem z doby, kdy byla Basilej obehnána zdí.

Cílem našeho třídenního výletu do Basileje bylo Kunstmuzeum, Fondation Beyeler s aktuální výstavou Matisse – „Pozvání na cestu“ a také prohlídka centra města. Samozřejmě také ochutnávka místních gastronomických specialit.

Z letiště jsme se jeli ubytovat do hotelu autobusem k nádraží, potom tramvají s jedním dalším přestupem. Cesta nebyla tak komplikovaná, jak jsem si myslela, protože město není velké, spojení a orientace jsou i proto dobré. MHD jsme jeli zdarma, protože jsme měli zajištěné ubytování. Počasí navzdory všem předpovědím bylo skvělé, na měsíc říjen teplé a slunečné.

Začali jsme hned první den dopoledne návštěvou Kunstmusea, které je jedno z nejvýznamnějších evropských muzeí výtvarného umění. Jeho historickým jádrem je unikátní Amerbach kabinet. Je to sbírka basilejského občana Basilia Amerbacha zakoupená městem r. 1661 a zpřístupněná veřejnosti v r. 1671. Muzeum má expozice ve dvou budovách. Hlavní budova je z r. 1936, rozšířena byla v r. 1980 a v dubnu 2016 byla otevřena nová budova Neue Bau spojená s původní budovou podzemní chodbou. Budova vznikla pro stálou expozici moderního a současného umění a také pro termínované výstavy. V muzeu je stálá expozice renesance. Jde se o největší sbírku malířské rodiny Holbeinů, dále o díla L. Cranacha st., M. Grünewalda. Devatenácté století je zastoupena zejména F. Holderem, C. Monetem, C. Pissarrem a V. van Goghem. Dvacáté století je zaměřeno na kubismus, a to na P. Picassa, G. Braqueho, F. Légera ad., německý expresionismus na E.L. Kirchnera, F. Marca, P. Kleea, O. Kokoschku a abstraktní expresionismus zastoupeného zejména M. Rothkem, B. Newmanem, C. Stillem ad. V nové části muzea se vystavuje americké umění po r. 1960, hlavně A. Warhola, J. Johnse, F. Stellu, D. Judda, Cy Twomblye ad. a rovněž současné světové umění.

Druhý den jsme se jeli podívat doměstské části Basileje Riehen, kde je sbírka moderního světového umění 20. st.  ve Fondation Beyeler vybudovaná sběrateli, manžely Hildou a Ernstem Beyelerovými a   založená r. 1982. V r. 1997 byla tato sbírka veřejnosti zpřístupněná v budově od arch. R. Piana. Zde se v současnosti koná velká retrospektivní výstava „MATISSE – POZVÁNÍ NA CESTU“ Henri Matisse (1869-1954).  Výchozím bodem výstavy je báseň Charlese Baudelaira Pozvání na cestu z roku 1857, na kterou Matisse svými výtvarnými díly opakovaně odkazoval a jejíž poetický leitmotiv – luxus, klid a rozkoš („luxe, calme et volupté“) vystihuje samotnou podstatu jeho umělecké tvorby. V návaznosti na Baudelairovu báseň je výstava koncipována jako cesta Matissovým dílem a životem, v němž právě cestování hrálo velmi důležitou roli. Výstava představuje přibližně 80 děl z nadace a ze světových muzeí a galerií i soukromých sbírek.

Navštívili jsme také Messeplatz, centrum veletržního a kongresového areálu, kostel sv. Leonarda bránu Spalentor, radnici, románsko-gotickou katedrálu Münster, kde z terasy za katedrálou je krásná vyhlídka na Rýn a protilehlou část města Kleinbasel, Messeturm , Karnevalovou fontánu,  St. Alban-Tor , lanový přívoz Wild Maa na řece Rýn , Solitude Promenade v Park Musée Jean Tinguely ,Historisches Museum (v kostele bosáků je umístěná instalace středověkého církevního umění, tapiserií, historického nábytku) , Muzeum der Kulturen Basel a Antikenmuseum se staroegyptskou sbírkou.

Ale nejen památkami a uměním je člověk živ, jak se říká. Během pobytu jsme se věnovali i ochutnávkám místních pokrmů a cukrářských výrobků.

Švýcarská kuchyně vychází z tradic Švýcarska, byla ale ovlivněna francouzskou, německou a italskou kuchyní. Využívá hlavně suroviny, které byly dostupné švýcarským farmářům, tedy hlavně různé sýry, brambory, maso nebo ryby. Po světě je švýcarská kuchyně známá především díky švýcarské čokoládě, müsli a fondue. Švýcarská kuchyně je jednoduchá a výživná. Maso se v minulosti muselo uchovat na delší dobu a proto se často sušilo. Například sušené hovězí maso Bünder Fleisch, které se nejprve marinuje ve slaném nálevu a bylinkách, pak se suší. Ryby se používají především sladkovodní, a to pstruzi, lipani, okouni, siveni nebo štiky. Moc dobré jsou roesti, röschti, či oferoti nebo züri gschnätzlets, což jsou smažené bramborové placky z nastrouhaných syrových brambor podobné našim bramborákům. Na povrchu brambor bývá rozpuštěný sýr případně uzenina, houby atd. Také jsme ochutnali místní těstové placky (Flammkuchen) ochucené sýrem, artyčoky, petrželkou, houbami, mořskými plody atd. Nemohli jsme si je vynachválit. Placky jsou velké, těsto je velmi tenké, a jsou moc dobré. Pokud jde o dezerty, ochutnali jsme místní citronové Tartelette, bezé s kaštanovým puré, malinový dort a belgické vafle. Moc dobrý a dokonale naaranžovaný byl i podzimní salát a také výběr francouzských sýrů podávaný na dřevěném podnosu s růžovým hroznovým vínem a vlašskými ořechy.

Město je velmi čisté, domy a zahrady jsou udržované. Architektura města je moderní i původní. V centru města je mnoho kašen a různých kaváren, cukráren, bister a restaurací. Procházka kolem Rýna a přejezd řeky přívozem byly dokonalým zpestřením našeho pobytu. Pravdou je, že tak asi jako všechna města v současnosti byla Basilej rozkopaná.