Tak jsem se dočkala po třech letech covidové pandemie, že mi cestovní kancelář sdělila termín odletu do Jižní Koreje. Letěli jsme z Prahy do Kataru do Douha a potom do Soulu v Jižní Koreji.
V Kataru na letišti vládla již plně marketingová fotbalová sezóna související s blížícím se mistrovství světa ve fotbale. V obchodech na letišti se prodávaly fotbalové suvenýry, fotbalové míče a všude kolem byly reklamy na nadcházející událost.
Letiště v Douhá je moderní, nové a nebylo při naší návštěvě ještě zcela dobudované. Letiště je obrovské a je zřejmé, že je křižovatkou na letech mezi Evropou a Asií.
Při letu z Douhá do Soulu jsem měla štěstí, protože jsme letěli za denního světla nad Himalájemi. Vždy jsem si přála nad těmi osmitisícovkami letět, a to se teď stalo a splnila jsem si dávné přání vidět z letadla K2. To byla cesta tam. Při zpátečním letu jsem z letadla viděla v dálce horu Ararat a pod námi řeku Tigris. Jinak let je dlouhý. Moje obavy z letu se nenaplnily. Dopadlo vše dobře a ani časový posun při letu tam mne nerozhodil.
Příroda v době říjnového pobytu zářila ve žlutých, oranžových a červených barvách. Všude kolem byly červené javory, žluté stromy ginka, žlutá pole rýže.
Jižní Korea neboli Korejská republika leží na jižní polovině Korejského poloostrova [1]. Počet obyvatel se pohybuje kolem 51 milionů. Největším a hlavním městem je Soul [2], kde žije 25 milionů lidí. Dnes je Jižní Korea vyspělým státem s 10. nejvyšším nominálním HDP [3] na světě.
Poloostrov byl osídlen asi před 400–700 tisíci lety. Současné etnické složení Korejského poloostrova vzniklo v důsledku migrace potomků mongolských [4] kmenů ze střední Asie [5]. Nejstarším státem zde bylo království Kočoson [6]. V roce 372 pronikl do Koreje z Číny buddhismus [7]. První doložený celokorejský stát existoval v letech 668–918. Dynastie Korjo dala zemi také název, který se ve světě užívá dodnes. Korjo narušil roku 1231 vpád Mongolů. V roce 1446 byla vytvořena hangul [8], původní korejskou hláskovou abecedu, kterou Korejci používají dodnes. Dynastie Čoson také potlačila buddhismus ve prospěch konfucianismu [9] či spíše neokonfucianismu [10].
V roce 1897 [11] vzniklo Korejské císařství [12], které bylo v roce 1910 [13] okupováno Japonskem [14]. Odpor proti okupaci Japonskem trval do osvobození v roce 1945. Vyhlášení jihokorejského státu bylo 15. srpna 1948. Na konci 2. světové války [15] byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky [16] na severní část, jež byla okupována Sovětským svazem [17], a na jižní část, jež byla pod vlivem USA [18]. V červnu 1950 [19] vojska KLDR [20] zahájila korejskou válku [21]. Boje skončily 27. července [22] 1953 [23], kdy byla podepsána dohoda o příměří, která obnovila hranici kolem 38. rovnoběžky, v roce 1953 a mírová smlouva [24] nebyla uzavřena dodnes, takže oba státy jsou stále ve válečném stavu.
Gastronomie
Korejská kuchyně je z velké části založena na rýži, zelenině a také masu. Tradiční korejská jídla jsou pojmenována podle počtu příloh. Kimchi se podává téměř při každém jídle. V Koreji je polévka podávána jako součást hlavního jídla. V každém případě jsme se denně setkali u jídla s kvašenou zeleninou, mořskými řasami, saláty všeho druhu a nečekaně s menším množstvím nakládaných ryb a plodů moře. Ochutnali jsme rýžové víno. Všimla jsem si, že místní si balí v ruce do zelených salátových lupenů jídlo, které je v malých mističkách na stole a poté ho konzumují. V době mé návštěvy se sklízela rýže na polích po celé zemi, zrály kdoule a granátová jablka. Na všech zahrádkách ve vnitrozemí se pěstovaly fazole, cibule, saláty. Na místních trzích se nabízely ve stánkách houby všeho druhu, různé byliny a traviny a voňavé dřeviny. Neviděla jsem ve vnitrozemí žádné chovy hovězího a vepřového dobytka. Ve městech se zavedením různých fast foodů se ale stravovací návyky zejména mladší generace mění.
Památky
V Koreji jsme byli hlavně proto, abychom se podívali zejména na památky země, tedy hlavně na ty, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO.
Chrámy jsou postavené v krásných zahradách nebo v lesích na úpatích hor. Zdobí je borovice a javory, stromy ginko a nespočetné keře a okrasné traviny, výhledy do údolí z kopců a skal. Šli jsme dlouhou alejí pokroucených jakoby tančících vysokých borovic. Dlouhé šikmé větve se skláněly nad říčkou a byly podepřené dřevěnými kůly. O borovice místní pečují. Vytváří z nich ve městech takové clony proti slunci nebo dešti, pod které se lze schovat při nepohodě. Kompozičně borovice doladí červené javory a žlutá ginka. Teď na podzim byla ve všech chrámech nainstalovaná záplava chryzantém. K tomu se chrámy linou zvuky zvonů.
Jižní Korea má 22 národních parků [25], především v horských oblastech.
Program zájezdu byl velmi náročný, protože jsme téměř denně měnili hotely a projeli tak během cca 10 dní celý jižní poloostrov a prohlédli si řadu světových památek, muzeí a moderní výstavbu ve městech, zejména v Busanu a v Soulu. Počasí nám přálo, bylo teplo a po celý pobyt svítilo slunce. Místní obyvatelé o víkendech navštěvují hojně památky a zejména v Soulu oblékají při těchto příležitostech historické kroje, které si lze zapůjčit ve vybraných obchodech ve městě. Na druhé straně jsme si uvědomovali, že s naší návštěvou byla nově rozvolněna některá proti covidová opatření, i když byla ještě uvnitř budov rouška povinná, a lidé vyšli opět do ulic měst.
Kromě mnoha dalších míst jsme navštívili:
- Soul, o víkendu jsme také zažili při prohlídce města v ulicích demonstrace a manifestace.
- Současná architektura: Lotte World Tower; 63 Building; Leeum Samsung Museum of Art; DDP – Dongdeamun Design Plaza od Zahy Hadid, nová radnice; Louis Vuittoncentrum (arch. F. O. Gehry,), National University Museum of Art, EWha Womans University), Samsung Jong-ro Tower, Čongkyčon náplavka v letech 2003-2005 urbanisticky moderně upravené.
- Incheon je významný jihokorejský [26] námořní [27] přístav [28] na západním pobřeží [29] korejského poloostrova [1], nedaleko hlavního města Soulu [2]. Žije zde více než 2,6 milionu obyvatel a je tak třetím největším městem Korejské republiky [26]. K jeho území patří mnoho ostrovů ve Žlutém moři [30], mezi ty největší patří ostrov Kanghwa [31] a ostrov Čung [32], na kterém se nachází mezinárodní letiště Incheon [33], které je největším mezinárodním letištěm [34] v Jižní Koreji. Z ostrova Čung vede most do centra města. Ve městě existuje metro [35], které je napojeno na metro v Soulu [2].
- Tradiční vesnické architektury
- Megalitické lokality
- Kamenné pagody
- Knihovna s 81 350 dřevěnými tiskařskými deskami buddhistického kánonu Tripitaka
- Lesní cesta „borovic tančících ve větru“
- BUSAN druhé největší město Jižní Koreje, od 15. st významný přístav, mrakodrapy: IFC, ZENITH , WBC, LCT Sharp (r. 2019, 412 m); Cinema Center. V roce 2014 byl místní přístav šestým největším kontejnerovým přístavem [36] na světě. Každoročně zde probíhá mezinárodní filmový festival. Od 1. 5. 2030 do 31. 10. 2030 by město chtělo být hostitelem světové výstavy EXPO 2030 [37]. Oblast kolem města Busan se během korejské války [21] stala posledním útočištěm jihokorejské armády a odehrála se zde bitva o Pusanský perimetr [38], ve které se severokorejská vojska podařilo odrazit a zatlačit zpět na sever. Opravdu krásné přímořské město s nádherným přístavem, plážemi a skvělou moderní architekturou.
- Posokčong , tj. „piknikovací“ místo městské aristokracie s neobvyklým vodním kanálkem pro společenskou zábavu,
- Park tumulů ,23 tumulů s více než 200 královskými hroby
- Čomsongdaeunikátní astronomická observatoř vybudována v letech 632-47
I když jsem před cestou měla nějaké obavy z ní, myslím, že splnila veškerá moje očekávání spojená s poznáním této země, lidí a kultury. Za trochu té mé námahy fyzické i psychické ten výlet opravdu stál. Splnila jsem si několik přání včetně lampionové slavnosti na řece. Bylo to překrásné. Celá ta slavnost se připravuje celý rok a lampiony ve všech možných tvarech a velikostech jsou nainstalovány na řece, na břehu a v parcích, tak třeba lampionový zvěrokruh v nadpřirozené velikosti, různá zvířata a ptáci, lidé, starověká zvířata a celé lampionové orchestry. Obdivuhodné a pracné.
Let nad osvětlenými nočními městy a pohořími. Budovy od světových architektů, přístavní města s přístavy, lodě, pláže a moře, nadjezdy a mosty v přístavech a na řece v Soulu, mrakodrapy, široké ulice a úzké uličky nedaleko nich, moderní nákupní centra a tržiště. Bohatá města a péče o památky a národní parky, roboti v muzeích a mnoho dalšího.
V Koreji je znát rychlý technický a technologický vývoj posledních let a přetrvávající úcta k tradici a památkám.