- Alena Wišová - https://alena.wiso.cz -

Stralsund & Greifswald

Stralsund

Dalším městem na cestě po hansovních městech a přístavech byl Stralsund. Město si budu pamatovat jako město s tržištěm se stánky, většinou s rybími delikatesami. Po dlouhé době jsem tady ochutnala malého uzeného úhoře a byl moc dobrý. Také jsem ochutnala matjesy a také moc dobré. Potom po procházce přístavem jsem ochutnala rybí mix s bramborovým salátem. Také moc dobré. Když je člověk na výletě u moře a ryby mu chutnají, tak proč si nedat čerstvou rybu.

Bylo teplé počasí. Chůze po městě je únavná, hlavně, když celou řadu měsíců člověk sedí jen na kancelářské židli u počítače. Nosíte sebou pro jistotu bundu, protože nevíte, zda náhodou nezačne foukat ostrý severní vítr nebo zda nebude třeba pršet. První den byl pro mne velmi strastiplný. Večer mne hodně bolely nohy. Další dny už byly celkem o něčem jiném. Pravdou je, že jsem to s chůzí nepřeháněla a nebyla jsem extra aktivní. Šla jsem se podívat jen tam, kam jsem se chtěla jít podívat. Přesto člověk těch 10-12 km denně nachodil.

[1]

Německa [2], ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko [3]. Leží na pobřeží Baltského moře [4] při úžině Strelasund [5], která odděluje ostrov Rujána [6] od pevniny.

Město bylo založeno ve 13. století [7] z osady pohanských Slovanů [8] z Rujany (Rány. Název se traduje od 10. století, pochází ze slovanského jazyka Ránů [9] a znamená střela. Městská práva Stralsundu udělil roku 1234 [10] rujánský kníže Wizlaw I. [11] (kolem 1180–1255/56). Ve vrcholném středověku [12] se město stalo významným hanzovním městem [13] a přístavem. S tím souviselo pronikání dánských a německých osadníků z Vestfálska. Četné ozbrojené konflikty s vládci Dánska vyvrcholily mírem ve Stralsundu v roce 1370.

V roce 1525 většina občanů Stralsundu konvertovala k protestantské víře a město udávalo tempo reformace pro celé severní Německo.

Stralsund během třicetileté války odolával obléhání katolických vojsk za pomoci armád Švédska a Dánska. Město bylo jediným severoněmeckým městem, které se dokázalo během třicetileté války [14] ubránit vojsku Katolické ligy, vedenému Albrechtem z Valdštejna [15]. Poté následovalo téměř 200 let příslušnosti k Švédskému království jako součásti švédského Pomořanska.

Město bylo ve 2. světové válce aktivní základnou námořních sil NSDAP a po válce se dostalo do sovětské okupační zóny. Následně bylo až do roku 1989 součástí Německé demokratické republiky.

[16]

Cihlová gotika (německy Backsteingotik, anglicky Brick Gothic) je souhrnný popis pro gotické [17] budovy postavené z cihel [18] nebo s jejich přispěním tak, aby cihly byly viditelné. Tento styl je zejména obvyklý v severním Německu [2], v oblasti Baltského moře [4] a v Nizozemsku [19]. Často používaný termín severoněmecká cihlová gotika (německy Norddeutsche Backsteingotik) tak pokrývá pouze regionálně vymezenou část celého stylu cihlové gotiky. Severoněmecká cihlová gotika je také někdy označována jako baltská gotika (německy Ostseegotik, anglicky Baltic-Gothic). Rozdíl ve srovnání například s Dánskem [20], ale také s polským vnitrozemím spočívá především v tom, že v této oblasti byla stavba z cihel zaváděna paralelně se stavbou z kamene. Na mnoha místech tato změna dokonce souvisela i se zavedením křesťanstvím [21] (např. Rujána [6]). Cihlová gotika se v tomto regionu stala typickým symbolem hansovních [13] měst. Jižní hranice stylu baltské gotiky není nijak ostrá, stavby tohoto stylu můžeme najít také například v Durynsku [22] nebo Sasku [23].

Stralsund je charakteristický množstvím dochovaných gotických [17] cihlových [18] staveb, nejvýznamnější jsou:

Dne 27. června [26] 2002 [27] bylo historické centrum [28] Stralsundu zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví [29] UNESCO [30].

[32]

Greifswald 

je historické německé [2] hanzovní [13] město v Meklenbursku-Předním Pomořansku [3]. Na zdejší univerzitě, založené roku 1456 [33], studuje přes 12 tisíc studentů. V blízkosti města jsou zříceniny kláštera [34] a přírodní rezervace Eldena [35].

Greifswald vznikl jako osada blízkého kláštera Eldena, který zde provozoval těžbu mořské soli odpařováním, a roku 1250 [36] získal od pomořanského hraběte Wartislava III. městská práva [37]. Brzy nato se stal svobodným přístavem [38], postavil hradby [39] i hlavní městský kostel sv. Mikuláše (1263 [40]) a roku 1278 [41] se poprvé připomíná jako člen Hanzy [13].

Roku 1456 [33] byla založena univerzita [42] a roku 1531 [43] přišla do města reformace [44]. Za třicetileté války [45] město velmi utrpělo: 1626 [46] je dobyl a vyplenil Albrecht z Valdštejna [15], ve městě řádil mor a roku 1631 [47] je dobyl švédský král Gustav Adolf II. [48] Švédové [49] potom městu vládli až do roku [1815], město však trpělo válkami a teprve 1747 [50] se podařilo po sto letech obnovit provoz univerzity.

Od roku 1815 [51] patřil Greifswald s celým Pomořanskem [52] Prusku [53].

V roce 1856 [54] a 1927 [55] došlo k dalšímu rozšíření univerzity, která se stala centrem městského života. Za války [56] zde byl velký zajatecký tábor.

Hlavní rekonstruované v roce 1990 náměstí s řadou historických domů je dnes opět chlouba města. K pamětihodnostem patří